Tajná válka

13. epizoda: Aristokrat a balkánský komunista

17. září 1943 přistála v Němci obsazené Jugoslávii desetičlenná skupina britských specialistů. V jejich čele byl britský důstojník SAS a bývalý diplomat Fitzroy Maclean. Tento muž dostal rozkaz od samotného W. Churchilla spolupracovat s vůdcem jugoslávských partyzánských jednotek, Titem. Tito, bývalý vůdce komunistické strany Jugoslávie, okolo sebe v době války vytvořil velkou a dobře fungující ozbrojenou partyzánskou jednotku, která se stala rozhodujícím faktorem v bojích v zemi. Konkurenční srbští četníci, kterým velel D. Mihailovič, pro svou pasivitu a občas i skrytou kolaboraci s Němci nebyli Brity v jejich odboji podpořeni. K eskalaci jugoslávského chaosu přispěli právě četníci, kteří na Titovy partyzány občas útočili. To, co se zdálo, že nemůže fungovat, totiž jakási spolupráce mezi zapřisáhlým komunistou a britským aristokratem, však překonalo britské očekávání. Hned na podzim 1943 Titovi partyzáni za koordinace Macleana ničí důležitou železniční trať mezi Lublaní a Terstem, která sloužila dosud Němcům k zásobování italské fronty. Následně Britové posílají Titovi a jeho lidem velké zásoby zbraní a munice. Titovy jednotky začínají postupně ovládat větší a větší část bývalé Jugoslávie. Tito se však také připravuje na převzetí moci v poválečném státě. Maclean na to sice Churchilla upozorňuje, ten však Titovi nikterak nebrání v jeho činnosti. Na jaře 1944 naopak pomáhají Britové vybudovat Titovi jeho vlastní letecké jednotky a posílají mu vojenské poradce, kteří cvičí Titovy lidi. V půlce roku 1944 dochází k dobytí Říma a Churchill se setkává osobně s Titem v Neapoli. Tito slibuje Churchillovi podporu vládě jugoslávského krále Petera II. V září 1944 však pronikají na jugoslávské území jednotky Rudé armády a partyzáni přebírají kontrolu celé Jugoslávie a boje se soustředí v okolí samotného Bělehradu. Maclean netuší, že právě v této době odlétá Tito do Moskvy a setkává se tam se samotným Stalinem, který mu dává jasně najevo, jak si představuje budoucí Jugoslávii. Po šestnácti dnech bojů je 20. října 1944 Bělehrad dobyt partyzány a Rudou armádou. Válka v Jugoslávii končí. 13. března 1946 je zajat D. Mihailovič, vůdce četníků, jediné síly, která mohla v počátku války v Jugoslávii zvrátit komunistický vývoj. Mihailovič je 10. 6. 1946 odsouzen k trestu smrti. Tito k překvapení jak Churchilla, tak i Stalina, začíná vytvářet v Jugoslávii svoji formu komunistického státu, státu, který dokáže v národnostně a nábožensky rozhádané zemi udržet mír a stabilitu dalších třicet let. Maclean, který se na bojích v Jugoslávii podílel, zůstává po celý zbytek života přítelem Tita a jeho země.